Francouzský závodník, přezdívaný Bébel, slavil úspěchy na dvou i čtyřech kolech, vrcholem jeho kariéry bylo jediné vítězství ve formuli 1, bylo to tehdy poslední vítězství vozu BRM. Beltoise zemřel v pondělí 5. ledna v senegalském Dakaru ve věku 77 let.
Jean-Pierre Beltoise, který se narodil 26. dubna 1937 na pařížském předměstí Boulogne-Billancourt, získal 11 titulů mistra Francie za řídítky závodních motocyklů během pouhých čtyř sezon 1961 až 1964. Jezdil kdeco, od Kreidlera 50 přes Jonghi 125, Bultaco 125 a 250 po Matchless 500. Vrcholem jeho motocyklové kariéry bylo třetí místo na Velké ceně Francie 1964 na Kreidleru 50. Ale už rok předtím vyhrál třídu v závodě 24 hodin Le Mans za volantem vozu René Bonnet. Tohoto závodu se zúčastnil celkem 14krát, ale nikdy se nedostal na stupně vítězů, byť jezdil s tehdy velmi kvalitní Matrou MS 650.
Beltoise (BRM) při svém vítězství v Monaku 1972
S Matrou byl spojen i jeho vstup do formule 1, poprvé se objevil na startu Grand Prix F1 v roce 1966 právě za volantem Matry. Beltoise byl prvním ze silné generace francouzských pilotů formule 1, k nimiž patřili Johnny Servoz-Gavin, Henri Pescarolo, Jean-Pierre Jarier a také Francois Cevert, Beltoisův švagr (Jean-Pierre se oženil s jeho sestrou Jacqueline), později ještě Jacques Laffite, René Arnoux, Didier Pironi, Patrick Depailler, Jean-Pierre Jabouille a Alain Prost. Beltoise strávil ve formuli 1 devět sezon, osmkrát stál na stupních vítězů, jediné vítězství získal v roce 1972 v Monaku za průtrže mračen. Bylo to jeho první ze tří let ve stáji BRM, předtím jezdil pro Matru, v roce 1968 v týmu s Jackiem Stewartem.
Za volantem Matry V12
Beltoise v dresu BRM