Po tři letní měsíce se konala v pražském Veletržním paláci Národní galerie výstava o životě a tvorbě malíře a grafika Zdenka Rykra, který je známý zejména svými návrhy obalů na čokolády Orion, ale vytvořil i plakáty pro automobilky Škoda a Horch či pro rafinerie petroleje.
Zdenek Rykr se narodil v Chotěboři. Chtěl být malířem, ale po maturitě na reálném gymnáziu nebyl přijat na Akademii výtvarného umění, a tak si zvolil filozofickou fakultu s obory dějiny umění a klasická archeologie, které zakončil v roce 1924 doktorátem. Avšak stále se výtvarně zdokonaloval jako samouk. Pod tlakem okupace Českloslovenska nacistickým Německem Rykr dobrovolně ukončil svůj život skokem pod rychlík na Barrandově 15. ledna 1940, ve svých 39 letech.
Tvorba Zdenka Rykra (1900–1940) je přitažlivá záměrnou rezignací na jeden stylový modus. Malíř, stále poněkud zapomenutý, tvořil expresionisticky, realisticky, kubisticky, ale též v duchu novoklasicismu, smyslového realismu, neofauvismu, abstrakce, surrealismu, vytvářel koláže i asambláže, ale také plastiky a objekty. Byl současně konzervativní i avantgardní. Přitahuje také oscilací mezi moderním uměním a reklamní činností. V roce 1921 začal vytvářet obaly a propagační letáky a plakáty pro čokoládovnu Maršner-Orion, později Orion, jednoho z největších výrobců čokolády a cukrovinek v meziválečném Československu. Kultivovanost a nápaditost obalů čokolád Orion neměla ve své době obdoby, stejně jako dlouhodobé působení umělce pro firmu Orion až do roku 1939. Rykrův „vynález“ čokoládové hvězdy Orion, provazcového písma nápisu Orion i motiv mouřenína na obalu slavné tyčinky Kofila svědčí o nevídaných schopnostech mladého umělce autodidakta. Zdenek Rykr se podílel i na propagaci dalších firem jako Čedok, Káva Kulík, německá automobilka Horch, Dr. Zátka, Škoda nebo Baťa.
Byl zručný kreslíř a karikaturista, podílel se na tvorbě satirického časopisu Trn, psal fejetony, které si také často ilustroval, redigoval časopis Domov a svět. Byl nezvykle úspěšný jak v reklamě, tak i ve volné tvorbě, ale také jako výtvarný kritik a žurnalista. Již v roce 1921 vystavoval jako samouk a student se slavnými Tvrdošíjnými, ve 30. letech vystavoval v Paříži v Salónu Nadnezávislých. Výrazně se podílel také na expozici Lázeňství v Československém pavilonu na Světové výstavě v Paříži 1937. K zajímavé a košaté tvorbě Zdenka Rykra se váže ale také silný osobní příběh komerčně úspěšného umělce, který byl v uměleckém provozu navzdory tomu outsiderem.
Pokud jste nestihli výstavu, můžete si v Národní galerii koupit alespoň katalog (580 Kč).
Classic Motor