Americká aukční síň Mecum, která víc než na kvalitu hledí na kvantitu, dražila v Chicagu 350 motocyklů. Mezi množstvím banalit se ovšem většinou najde i pár zajímavých kousků. Tentokrát to byla třeba tovární Yamaha pro americkou plochou dráhu (flat track), s níž závodili Kenny Roberts i Wayne Rainey.
V 70. letech patřily závody motocyklů AMA National Championship k nejostřeji sledovaným sportovním akcím v USA, také díky filmům jako On Any Sunday se Stevem McQueenem a televizním přenosům celé závodní sezony. Byla to vynikající reklama výrobců motocyklů, kteří byli ochotni investovat velké částky do vývoje motoru a podvozku i do výplat špičkových závodníků. Největší hvězdou v roce 1976 byl “King“ Kenny Roberts, kdo získal dva tituly a toužil po třetím. Roberts jezdil na Yamaze, jejímž základem byl sériový motor ze silniční Yamahy XS650. Musel konkurovat továrním speciálům Harley-Davidson XR750, jejichž V-Twin dával větší výkon, asi 85 k oproti 70 k Yamahy.
Roberts nebyl s výkonem spokojený, a tak se rozešel s ladičem Shellem Thuetem a obrátil se na Tima Withama, majitele firmy S & W Engineering, v naději, že by mohl dostat z motoru Yamahy více energie. Witham ladil i motory Offenhauser pro závody typu Indy 500 a pro Yamahu navrhl zcela novou hlavu, která měla dostat z motoru 90 k, o pět víc než měl Harley-Davidson XR750. Yahama pak vyrobila kvůli homologaci 25 těchto hlav a poslala je do Kalifornie Australanu Kelu Carruthersovi (silniční mistr světa 250 z roku 1969), který motocykly dostavěl podle požadavků AMA (Americká motocyklová asociace). Vznikl tak nový stroj, který dostal tovární označení OW72 a vyhrál spoustu závodů s Kennym Robertsem, Hankem Scottem a Waynem Raineym za řídítky.
OW72 si zachoval závodní podvozek Shella Thueta, kyvnou vidlici, a výfuky. Tenhle OW72 je tovární Yamahou pro dirt track se vším všudy, všechny komponenty jsou obdobím správné, číslo motoru je 447-711664. Kenny Roberts o motocyklu OW72 prohlásil, že je to nejlepší věc, kterou kdy jel.
Classic Motor, foto Mecum