Berte tuto zprávu, ač se jedná o parafrázi jednoho oficiálního komuniké, spíše jako oddechovou četbu. Když se totiž potká neviditelná ruka trhu s potomky krajánků, může z toho vzniknout buď nedorozumění, nebo pousmání, anebo vůbec nic. Jen komuniké.
Na začátku byla zpráva, že představitel Dolnosaské vlády (Dolní Sasko je jedním z krajů Spolkové republiky Německo, prostě část Německa) navštívil továrnu Bentley v Crewe (což je pro změnu v Anglii, části Velké Británie, někde mezi Birminghamem a Liverpoolem), kde ho přijal generální ředitel firmy. Německá jména jsou charakteristická a čtenář je zpravidla snadno pozná. Britská jména jsou také typická a čtenář také snadno pozná podle jména, že se jedná o Anglosasa. Když pak byla ve zprávě citována jména Wolfgang Schreiber a David McAllister, bylo nad slunce jasné, kdo je kdo. Jenže mýlka! Je to právě naopak…
Wolfgang Schreiber je sice Němec, ale Bentley je… no, není to úplně německá firma, to bych před Britem říct nesměl, ale skutečnost je taková, že neviditelná ruka trhu před lety způsobila, že Bentley, britské rodinné stříbro, patří koncernu Volkswagen. Tedy Němcům. A tak Wolfgang Schreiber je Němec, ale je to generální ředitel firmy Bentley. No a kdo je tedy ten David McAllister? Uhodli jste! Nebo spíš určitě neuhodli… David McAllister je totiž předseda dolnosaské vlády. Jeho otec je Skot, ale David se narodil a vyrůstal v Německu, je tedy – také Němec.
Takže je to takto: ředitel britské firmy Schreiber přivítal německého politika McAllistera.
Petr Hájek, foto Bentley